Básně II
Touha štěněte
Ano, jsem tvé štěně
a tak rádo se hladím…
když ti papám z ruky, tak jsem přímo k nezastavení
pak své napucnuté bříško, jako soudek
převalen blaženě na záda
nabízím, abys mě tak báječně jemňounce škrabala
(jak jen ty to umíš)
až se blahem počurám
jako vždy, když vyhovíš mé nesmírné touze
po tvém pohlazení
a žrádle.
-
na slova - štěně, soudek, pohlazení
9. 9. 2008
- 34
Otevřené oči
Kapka deště
a v ní celý svět
kdo nevidí
může jenom závidět.
20. 9. 2008
- 35
K zamyšlení
Ostrým jazykem prořízlou pusu
nenecháváš na mně nitku suchou
prý pravidelná, studená sprcha
utužuje manželství.
Ach, teplý domove...
7. 10. 2008
- 36
Podzim
Podzim za podzimem
padá
a hle, mám křížků plná záda.
I plný zuby svých stařeckých bolů
tak ve sklípku spláchnu
zas další smutnou kapitolu.
15. 10. 2008
- 37
Přání
Dva cůpky
kdysi
dnes dospělé rysy
i vlasy nějak nakrátko
tak být, jen na chviličku
v duši
zase děvčátko.
28. 10. 2008
- 38
Domov
Tak pojď, broučku
a kampak si poletíš: do peklíčka
nebo do nebíčka?
A v černě vytečkovaném kabátku,
lechtavě šplháš po mém prstu
až na jeho lákavě vystrčené bříško
tam se rozhlédneš do širého světa
a jako vždy si vybereš
slunce...
2. 11. 2008
- 39
Déšť
Umřely kapky
jedna v druhé
nebe je rodit
opět bude
umírat záhy
je úděl jejich
životem - let
pár minut skvělých.
9. 11. 2008
- 40
Čas
Stojím
frontu
na čas
drahý
ale je
nestíhám
tak musím
trpělivě
hodinu
za hodinou
čekat
a čekat
zdá se
že prodavač
má času
dost
konečně
Kolik ho chcete?
Alespoň hodinku navíc, denně.
Dám půl hodiny
z toho půl pro mě.
Souhlas?
Ano.
Tak mi to podepište –
čtvrt hodiny denně navíc
+ všimné.
Na 30 dnů.
Děkuji a nashledanou.
Další.
Po sedmi a půl hodinách ve frontě
mě děsně bolej nohy.
Jdu si lehnout.
19. 11. 2008
- 41
Hra
Hladina si lehounce hraje
s mojí tváří
šplouch
to jsem se trefil kamenem
a zase tiše čekám
až se uklidní
abych...
16. 11. 2008
- 42
Divnej
Přestalo pršet
promoklý na kost chodím po lese
a nechávám se zmoknout
podruhé
třesu lačně stromy
neb stále
nemám
dost
a doma
ještě oblečený
si pouštím sprchu…
proč?
Nevím, jen se mi chce vnímat kapky
neskutečně měkce hladící
mé oblečené tělo
i nahé.
říjen 2008
- 43
Sen novinového papíru
Být tak listím
v listopadu
nemít v těle špínu, zradu
vtisklou strojem na papír
barevně si žít
i tlít
nalistován jenom - mír.
7. 2. 2009
- 44
Chybíš mi
Vykoupu se v tobě
slunce
jen co se obloha naplní
a zašpuntuje jarem
nedočkav tvých hřejivých doteků
i úsměvu, který je tak krásně nakažlivý.
16. 2. 2009
- 45
Jen plačte
Prodám smutek
mám ho fůru
uděláš si
slznou kúru
pláč je třeba
pěstí zdraví
stresu hnedle
duši zbaví
jen si neber
smutku moc -
úsměv třeba
den i noc.
28. 2. 2009
- 46
Sněží
Natáhnu jazyk, co to jde
do snášejícího se
panenského
krajkoví
a nechám se studeně pusinkovat
čistou krásou.
Hřeje.
20. 4. 2009
- 47
Mé rodné
Vyplazuješ na mě
český jazyk
a já si s ním s velkým potěšením hraji
no, básník
a protože nesekám hrubky
toužebně šeptáš:
prosím, ještě, ještě
miláčku...
11. 5. 2009
- 48
Maminko, proč jsou některé mraky jak
bubáci?
Broučku, i mraky se perou, víš?
Jen se koukni, uvidíš -
tyhle
jsou bílé, jako peřinka
když načechrá ji maminka
a jindy ztemní, jak sto čertů
se kterýma není žertu
takové se perou
věší
dokud lidi nepotěší.
23. 8. 2009
- 49
Svoji
Padá list
a zem se těší:
pomaličku se staneme jedním tělem
a vyroste z nás strom
ze kterého na podzim budou padat listy
které...
22. 9. 2009 22:43
- 50
Po větru
Rozfoukám tě, pampeliško,
jako už tolikrát
abych si stále znovu vychutnával
tvou ochmýřenou hlavičku
na stokrát odplouvající do neznáma
tam se staneš zlatým pokladem
země, která ti otevře svou náruč
i pro nás.
26. 9. 2009
- 51
Smutek
HUŠ
a navždy utek.
Nevím, ale napadla mě
no, třeba hloupost:
nebude tady bez něj
tak trochu
prázdno?
15. 9. 2009
- 52
S citem
Květy slůvek prostých
prosí:
šlápněte si, ale bosí.
22. 10. 2009
- 53
Únik
Každodenně objímán panely
jádrem z umakartu
i rodinkou
mizím
do jiného světa
pod libovonným nickem
na který mi nikdy nepřijdou složenky
je poetický.
24. 10. 2009 15:02
- 54
Čtenářům
A podzim zase tiskne knihy
spoustu knih
list po listu
ke čtení očima
i nohama listování
jsou všude
země, ta nejpřirozenější knihovna, je ukládá do svých útrob
kde nejsou k přečtení lidem
ale copak jsou knihy
jen pro oči lidí?
8. 11. 2009
- 55
Aspoň chvíli
Na římse tvého čela
motýl
s ním jsi uletěla
tělo zbylo samo, na chvíli
než skončí tvá kratochvíle motýlí.
24. 11. 2009
- 56
Úsměv
Od ucha k uchu
trhá mi hlavu
ať vzdálen davu
či tonu v ruchu
ozdoba skvělá
za všechny mince
je po mamince
z tátova těla.
28. 11. 2009 1:14
- 57
Přeji
Ať úsměvy ti krášlí líc
ať nezdrtí tě nikdy nic
ať marné útoky jsou zlého
na tobě milou
na milého.
7. 12. 2009
- 58
Křížek
A na cestu ti dělám křížek, na čelo
abys došla vždycky do cíle
bez úrazu
jen u té poslední
budu mít jistotu, že tě čeká jen nekonečný pokoj
ale stejně ti ho udělám
vždyť není jen pro štěstí, je v něm i láska
která se rozdává tak snadno
když člověku
srdce přetéká.
9. 12. 2009
- 59
Stromy
Větve i hladí
chceš-li
jsou živé
jen se podívej na strom jinýma očima
a když pohladíš kůru
jednomu, jedinému
všechny tě obklopí svým přirozeným citem
kterého si můžeš nabrat, kolik jen budeš chtít
do otevřeného, bolavého
srdce.
26. 12. 2009
- 60
...
Teplo tvé duši
přichází
cestou čistých myšlenek.
6. 1. 2010 23:26
- 61
Jak chutná
A přiťukneme si na zdraví
pravdou
hm, trochu trpká, rmutná
ale když se člověk vpije
časem
jiná mu už nezachutná.
16. 1. 2010
- 62
Padají
...a víš
že vločky, jsou zmrzlé slzy andělů
když si lidé ubližují
v dešti
se trápí
a stejně vychází slunce
které zavlaženou zem promění
na koberec květů, které nikdy nepřestanou vonět
tak je i bolestný pláč
k něčemu dobrý
ale plakat se dá také štěstím.
4. 3. 2010 1:21
- 63
Volání krve
Na půdě jsem našel křídla
vyzkoušel je
padla
byla v truhle po dědovi
časem trochu
zvadlá
tvrdil, že je anděl smrti
létá v noci
k duším
byl jim ústy ku pomoci
když je život
krušil
kapky krve na těch křídlech
svědčí o té
pravdě
dědečku... a já se vznesl
nocí temnou
dravě.
28. 4. 2009
- 64
Bylo - nebylo
Opar tvého dechu
závan hrobní
slova pro útěchu
neosobní
už tu není flaška
co tu byla
ústa pila
pila
pila
pila...
23. 5. 2004
- 65
Troska
Děravé boty
nudli až k zemi
sedí tu smutně
na kameni.
Kdysi byl člověk
teď
duše hnije
vyžebrá, propije
a tak si žije.
6. 9. 2007
- 66
Pozůstalá
Mám kolem sebe
muže.
To jsem si zase sypala
popel
na hlavu.
6. 11. 2007
- 67