Básně IV
Pivko ano
Kvasnicovým pivem sťat
válím se tu
i můj kat.
Pak z přemíry té dobroty
peru triko
kalhoty.
8. 6. 2008
- 101
Smutným
Když v luhy vtrhl květný máj
já vzkřikl: to v háji je
já sám
tak vyslat naň, psí divou láj
zahnat tam
jej
kde nezván vzkvet
já nemám s kým
za ruku jít
v páru pít svůj ranní čaj
to bol
jenž tísně hruď
chuť béře žít.
To básník píše lidé vám:
život sám jest klenot váš
mocen jsi li, verše páš
a smíchu díl tam směle vraž
a bol se menší
uhlídáš
až tak, že vstříc mu jednou v srdci díš:
ach život?
ten jest malý, blbý
ale náš.
3. 8. 2008
- 102
Přesmyčka
Že smrk není jedlí
víme.
Jedlý smrk
je-li komu
v tu ránu se pozvracíme.
13. 8. 2008
- 103
Tučným básníkům
Jak nilský proud
tečou po bradě tvé sliny
když jenom kotníček
si letmo odhalím
jsi připraven
jak vidím a nebudeš už jiný
a já
po lýtko se zjevím očím tvým
tu cítím
vibrace a steny
jež v těle tvém jsou (zatím) uzamčeny
to své kolínko, na pospas ti dávám
kolínko
ten příslib pro ženy
a dál už nevím, co se s námi stalo
rej v mysli, ruce
výkřiky
tak došlo k tomu, co v nás divě zrálo
tak došlo na výron píslý
na vzlyky
roníme slova, každý na svůj papír
jsme jako uzdy zbaveni
psáček
a psavka
pero, třímaje co rapír
v souboji múz
muž do ženy
a žena muži
popich tvrdě vrací
papír se plní slokami
náš maskot tučňák, už nemá žádnou práci
básníci zhubli
jati básněmi.
-
na slova - nilský, psáček, tučňák
3. 9. 2008
- 104
A přece se směje
Podkova tvých úst
vyhlazena mými slůvky
do čárky
v U se mění
když podpažením bloudím chloupky
to dar
je pro mě nad dárky.
15. 9. 2008
- 105
Marná touha
Duše v těle beze střev
vydala by ráda
řev.
Řev do uší poplety:
chci mít střívka
poety!
29. 9. 2008
- 106
Sluneční
Slunce
rozkošnicky ti nastavuji celé tělo
do posledního místečka
ach, to blaho
nechat se pomilovat
úplně všude
ale opatrně, jsi přece divoký milenec
i milenka zároveň
ahóóój
do prčic, návštěva
no tak zase zítra, sluníčko moje
už jdu, lidičky
dneska je tak krásně
půjdem se koupat, jo?
tak šup
do plavek.
8. 10. 2008
- 107
Ženou
Na vlně touhy
zralé
raší v květ
bába
radost pohledět.
21. 10. 2008
- 108
Taková malá, zabijácká říkanka
Zapíchli pašíka
rozložen všady
pupíky narvané
zmaštěné brady.
Výslužka hojná
těm, kdo jsou naši
vůně se táhne vsí
z milého paši.
15. 11. 2008
- 109
Ach, Vánoce, vy svátky klidu,
míru, pohody
A svátky vánoční -
as
svá
vát
kyv
no
á noční
o
oční
oč
ční
ííííííííííííííí...
2. 1. 2009
- 110
Kvoč?
Kvičící
kvíčala
kvačí
k vínu
kvitujíc
k vilnému
kvandovi
k výstřiku
kvéru
kvantum
kvočen
kvete
k vůli
kvóty
kvasí
kvinde.
2. 1. 2009
- 111
Apolenkám k svátku
Apolena
jméno jmen
tomu chci být
podoben
na matrice
žádost mám
křestní jméno - Kajetán.
10. 9. 2009
- 112
Všem holkám
Dráždí-li vás puberta
holky
berte jenom Huberta.
Žádný Pepík, Franta, Roman
Hubert je ten pravý
erotoman.
Jeho jméno - láska sama
hub(ičku) dá er(o)t(ickou)
a holka
víří nebesama.
14. 2. 2009
- 113
A žena k rozumu přišla
Peru ženě nádobí
necky plné pěny
už se ani nezlobí
nedělá mi scény.
Na valše teď drbe taky
hrnky, tácky, nože
ždíme
suší
žehlí
skládá
s takovou
se ožeň.
26. 2. 2009
- 114
Není pět, jako pět
S ratolestmi pěti v květu
štěstí je
však, snad se pletu
když to vezmu tak -
je-li pětkrát dítě
smrad
tu mluvíme o prokletí.
12. 4. 2009
- 115
Písmenková
Mezi řádky
linka
spinká
až polechtá ji g ý jééé
nožičkou
kýchne
a zavlní se řádek
když na zádech se poškrabe o
h r k
i jiné
tak a dosti je
té ranní, písmenkové kočičině.
Jo
a O
ji korunuje hubičkou.
29. 4. 2009
- 116
Básnička s vůní orientu
Pro malou, milou Japonečku
a jejího Japonce
složil jsem pár slov
a tečku.
Klaněli se bez konce.
4. 5. 2008 10:31
- 117
Všem panicům a pannám
Počal panic
hrátky s múzou
potěšil ji
tam, pod blůzou
sama svléká
vše, co svírá
svobodná se
pootvírá
studem hoří
ale dá se
každému
co k peru má se.
15. 6. 2009
- 118
A proč si nehrát?
Hele
chceš si zahrát s kapkami deště
jen tak
na babu
jedné se vyhneme
a jiná trefí
a co
i kapky mají radost
když si s nimi někdo hraje
slyšíš, smějí se:
plesk
plesk
plesk...
piky piky na hlavu, že na babu nehraju -
deštnííík.
19. 6. 2009
- 119
Mlčeti zlato
Mlč
- vždyť mlčím
nemlčíš, když říkáš, že mlčíš
- ale já mlčím, když zrovna neříkám, že mlčím
tak mlč a neříkej, že mlčíš
- jak ti mám teda říct, že mlčím, když nechceš abych něco
říkala
prostě nic neříkej, drž zobák, kušuj, copak je to tak těžké
pochopit, že mlčení znamená nic neříkat?
- tak dobře, já už ti nic neřeknu, ani že už mlčím...
no, konečně je ticho, ale že trvalo než to pochopila
- a víš, že je prima mlčet, jen tak, ve dvou
ach jo.
2. 8. 2009
- 120
Bašta
Jablíčko, řekni
nevadím ti?
Ale kdež, červíčku
chutnat, je smysl mého života
a tobě
vydržím tak krásně dlouho...
10. 8. 2009
- 121
Jiná Popelka
Cvrnk
jejda, tři oříšky
ty lískové mám nejradši
ale který uličník sem nacpal ty hadry
a jsou i ve druhém, třetím
no, pěkně je rozdám
a utrhnu si
sama
křup, mhmm, to je pochutnáníčko.
13. 8. 2009
- 122
Kůží
S radostí se nevelkou
krokodýl stal kabelkou
teď za uši držen
úspěchy má u žen.
13. 11. 2009
- 123
Par vazanych slovicek,
k hackum a carkam
Mluvim jak pisu
bez hacku carek
lidi se divi
co jsem za darek.
Pry place cestina
jazyk muj rodny
ja na to: prdina
mne je to vhodny.
Pisu tak vsude
a vsude mluvim
tak je to moderni
ja nic nemrvim.
Jsem dite mobilu
je to muj styl
co se mi v srdicko
do mozku vryl.
12. 11. 2008
- 124
Naruby
Píšu ti veselou
snad se mi povedla -
vyhoup se koníček
pánovi do sedla
řehtá se jako kůň
blažen až k vzletu:
krásný je tenhle svět
z panského hřbetu.
6. 3. 2010
- 125
Novoroční přání
Starý rok je nad hrobem
Nový ještě v lůně
optimista září jen
bubák předem stůně.
Já to beru asi tak:
něco bude na pytel
něco k pochválení
rád bych ale chválu pěl
na své postavení.
31. 12. 2009
- 126
Haf
Ach, ta vůně
a oni - smrad
nemá člověk
hovna rád
já si je přečtu
s velkou chutí
a oni mě, fuj fuj
nutí
jen ať se té krásy vzdám
bejt mrcha
tak je porafám.
9. 3. 2008
- 127
Dědovu mísu
Vyprázdnili dědovi
tam
na dvorek ledový.
Vykakal se pěkně v teple
čta si při tom noviny
a starosti o svou mísu
s chutí nechal na syny.
5. 8. 2007
- 128
Noblesní
Ano, taková je
Ona
ta jednou šlápnouc do enóna
dala tomu švih a tón
až se stalo módou ženám
šlapat s gustem do enón.
28. 11. 2007
- 129
O hovně
Leze hovno z prdele
hledí na svět kolem
pociťuje ulehčení
vytlačeno volem.
Ač by se to zdálo jedno
i hovnu vůl smrdí
všechna hovna - jedním hlasem
na světě to tvrdí.
I hovno chce býti hrdo
obejmuto střívky
ať bublaje, nebo tvrdo
v břichu muže
nebo dívky
na to, že je přived na svět
charakter, ne špína
že mi tohle nevěříte?
Třeba je to
psina.
21. 3. 2008
- 130
Sběratelka
Tobě z lásky nesu dárek -
záchodovou štětku
slzy v očích, šťastna šeptáš:
jsi tak milý, dědku.
Takovou tu ještě nemám
to klenot pro mou sbírku…
a vlepila mi pusu vlahou
na intimní dírku.
-
na slovo - štětka
19. 5. 2008
- 131
Boj o
Oh, co říci k tomu:
sakra práce
na knížecí stolec
stolicí tuhou byv opět usazen
snažně prosím, mou ctěnou panímandu…
však nesplněn (již pátý den)
jest můj vytoužený s.e.n
než knížek štos, tu na polici leží
a kletý špunt vráz je protržen
v něm kniha stkví se, od Maříka svěží -
za hlodem hlod a smíchy útroby se řeží
až v míse, co jará vlaštověnka
úsilí mého přenádherný plod
spočine
tu úlevou se mysl moje pění
a sbory andělské se žení v okamžení
hlaholíc se mnou, tu nejkrásnější ze všech ód
halelujá, halelujá…mé vyprázdněné končině.
30. 8. 2008
- 132
Na známou notečku
Táhlá napínavá hudba v pozadí
a kdo mi k čertu poradí
co s ní
pardon... omlouvám se... promiňte...
škrundání se šíří kol
to útroby si hrají
až bubny, jako o život kdos trápí
v sedínce cos trhá se a konečně
ach konečně
seru...
-
na téma – v pozadí hraje napínavá hudba, a někdo tam
mlátí do bubnů jako o život
3. 11. 2008
- 133
Ten utěšený ostrůvek úlevy
Můj čtenářský koutku malý
kde tak mi, ach milo tlačit
však-li třeba nutně kvačit
a ono není k vysrání
nečtu a jen křičím: polez, prosím
nic
tak celý den ho v sobě nosím
druhý
a přecházím k vykání.
25. 1. 2009
- 134
O veskrze zdravé očistě, mého tlustého
střeva
Klystýr
to je velká věc
po něm
sednu na hrnec
na velkou
a ještě jednu
konec čist
a to
jde ke dnu.
Zkuste také, lidé drazí
když se vám
to
připosrazí.
9. 2. 2009
- 135
Má strana
Jednou denně a moc rád
zajdu s chutí posedět
na stranický sekretariát.
Vyloučím své sekrety
přečtu knihy, noviny
nemít jiné povinnosti
seděl bych tam hodiny.
18. 10. 2009
- 136
Život pro hovno
Ptá se hovno papíru:
jaké je, žít pro díru?
Papír jemně váží slova:
víš, sedínku opatrovat
vznešené je nadmíru –
kladu se všem v ona místa
by se skvěla opět čistá
ať jsou pána, nebo paní
bez ohledu na vyznání
věk, či výši konta v bance
absolutní tolerance
rovnost, která velí denně
to mě baví
zpropadeně
sloužím slasti, vždy a všude
všem
i tobě
už to bude...
23. 8. 2009
- 137